Financování restaurace, bistra a kavárny: nejdřív banka, potom další možnosti

Tenhle text je pro vás, kdo řešíte financování kuchyňské technologie, převzetí nebo rekonstrukci provozovny, peníze na sezónu, než se rozjedou tržby, nebo provoz, který je zrovna ve ztrátě. Nejde o obecnou teorii – rozebírám, proč bývá financování gastro provozu u bank obtížnější, co zkontrolovat dřív, než sáhnete po nebankovním řešení, a jaké cesty k penězům v praxi fungují – včetně toho, čím se od sebe liší, protože v nabídkách se to často stírá.

Řešíte konkrétní provozovnu? Napište typ provozovny, na co peníze potřebujete, částku a termín — a jak dlouho fungujete a co vám banka sdělila – odpovím, které podklady budou potřeba a jestli má smysl zkusit banku znovu, nebo jinou cestu. Odpověď není posouzení úvěru; to dělá až poskytovatel.

Proč banky gastro obor neradi financují

Restaurace, bistra a kavárny mají v bankovní klasifikaci pověst rizikového oboru. Není to nespravedlnost vůči konkrétnímu podniku, je to statistika celého segmentu – vysoká fluktuace provozoven, silná závislost na lokalitě a sezóně, velký podíl hotovosti, kterou banka na účtu nevidí, a časté krátké podnikatelské historie po změně nájmu nebo rekonstrukci.

• Krátká historie provozovny nebo přerušení činnosti kvůli rekonstrukci či změně nájmu
• Sezónní kolísání tržeb, které banka čte jako nestabilitu
• Nízká marže oboru a vysoké fixní náklady – nájem, mzdy, energie
• Hotovostní tržby se dokládají hůř; kartové tržby doložit jdou (výpisy z terminálu), ale banka je do svého výpočtu započítává po svém
• Vysoká míra zániku provozoven v prvních letech provozu

Nejdřív zkontrolujte tohle – až pak hledejte nebankovní řešení

Než sáhnete po nebankovním financování, stojí za to ověřit dvě věci. Za prvé registry – bez záznamu se šance na standardní bankovní úvěr zvyšuje a má smysl zkusit jinou banku nebo program cílený přímo na gastro provozovny; čistý registr ale sám o sobě není důkaz, že vám banka půjčí, rozhoduje i účel, závazky a to, z čeho budete splácet. Za druhé účel úvěru: žádost na konkrétní technologii (myčka, chladicí box, výčepní zařízení) se dokládá a posuzuje jinak než obecný provozní úvěr bez jasného účelu – konkrétní účel zvyšuje důvěryhodnost žádosti u banky i u nebankovního poskytovatele.

Modelový příklad (čísla jsou ilustrační): bistro se sezónním výkyvem tržeb klidně o třetinu mezi létem a zimou potřebuje na novou myčku nádobí a chladicí box dohromady kolem 350 000 Kč. Banka žádost zamítne kvůli kombinaci krátké historie (provozovna běží osmnáct měsíců) a sezónnosti. Takovou mezeru dokáže překlenout dodavatelský splátkový prodej u nové myčky, úvěr se zástavou techniky, kterou už provozovna vlastní, nebo její prodej a zpětný pronájem (zpětný leasing) – každá z těch tří cest znamená něco jiného pro vlastnictví vybavení, a rozdíl rozebírám níže.

Když banka řekne ne podruhé – reálné cesty k penězům

Pokud jste zkusili jinou banku i jiný účel a pořád to nejde, zbývá nebankovní trh. Tohle jsou cesty, které gastro provozovny reálně používají – a u každé je důležité, co se stane s vaším vybavením:

• Úvěr se zástavou kuchyňské technologie – vybavení, které už vlastníte (konvektomat, chladicí box, výčepní systém), zůstává vaše, jen je zatížené zástavním právem. Používáte ho dál a po splacení zástava zanikne. Když přestanete splácet, věřitel ho prodá.
• Zpětný leasing technologie – tohle je prodej, ne zástava: vybavení prodáte leasingové společnosti, dostanete část jeho prodejní ceny a platíte splátky za užívání. Vlastníkem je leasingová společnost; zpět do vašeho vlastnictví se vybavení vrátí jen tehdy, když smlouva obsahuje odkup. Prodej má daňové důsledky (DPH, odpisy) – ověřte s účetní před podpisem.
• Dodavatelský úvěr nebo splátkový prodej přímo od dodavatele vybavení – řada dodavatelů gastro techniky nabízí splátky nebo odloženou splatnost, často s méně přísným posouzením než banka. Vlastnictví přechází podle smlouvy, často až po poslední splátce (výhrada vlastnictví).
• Nebankovní úvěr proti zajištění nemovitostí – pokud vlastníte nebo spoluvlastníte nemovitost, cenu i podmínky určuje konkrétní nabídka; počítejte s rizikem ztráty zástavy při nesplácení.
• Tichý společník, nebo nový společník – dvě různé věci. Tichý společník vloží peníze na základě smlouvy o tiché společnosti výměnou za podíl na zisku; nestává se spoluvlastníkem firmy a nerozhoduje. Nový společník vstupuje do s.r.o. a získává obchodní podíl i hlasovací práva. V obou případech nevzniká úvěr, ale vzniká závazek a u společníka i sdílení rozhodování.
• Faktoring, pokud fakturujete firemním zákazníkům (catering, dodávky pro firmy) – peníze získáte hned po vystavení faktury, ne až po její splatnosti.

Jiná situace: ztrátový provoz. Když provozovna prodělává a peníze mají zalepit provozní ztrátu, dražší úvěr problém nevyřeší, jen ho posune a zvětší. V takové situaci má smysl nejdřív srovnat rozpočet a závazky – jednat s pronajímatelem a dodavateli, případně řešit restrukturalizaci s odborníkem – a teprve pak financovat konkrétní krok, u kterého je jasné, z čeho se splatí. Nabízet v téhle situaci novou půjčku by bylo nepoctivé.

Jak zvýšit šanci na schválení u nebankovního poskytovatele

Nebankovní poskytovatelé posuzují gastro provozovny jinak než banky, ale i tady platí, že příprava rozhoduje – a že schválení není automatické. Pomáhá mít v pořádku evidenci tržeb (pokladní systém, výpisy z terminálu), doložit alespoň šest měsíců provozu na aktuální adrese, mít oddělený podnikatelský účet od soukromého a přijít s jasným účelem a rozpočtem místo obecné žádosti o „peníze na provoz“. Pomáhá i orientační výhled cash flow na příští sezónu – ukazuje, že víte, kdy peníze přijdou a kdy budou chybět, a poskytovatel vidí, z čeho se bude splácet i mimo sezónu.

Časté otázky se točí kolem hotovostních tržeb: řada nebankovních poskytovatelů je bere v úvahu, pokud jsou doložené evidencí tržeb, ne jen odhadem; jak dlouhou historii chtějí, se liší poskytovatel od poskytovatele. Druhá častá otázka je franšíza vs. samostatný provoz – u franšízy poskytovatel může zohlednit i historii celé sítě, což šanci zvyšuje, i když vaše konkrétní provozovna běží krátce.

Čím se dá ručit — v tom je hlavní rozdíl

U gastra to skoro vždycky uvázne na zajištění. Banka staví úvěr na nemovitosti zapsané v katastru; nejraději na bytě nebo domě, u komerčního objektu chce doložený výnos. Konvektomat, myčka nebo výčepní technologie ji jako hlavní zajištění zpravidla nezajímá, protože hodnota rychle klesá a okruh kupců je úzký. U provozu, který běží pár měsíců, se financování techniky často neřeší vůbec.

Družstevní financování je druhá cesta, o které se mluví nejmíň. Funguje tak, že nemovitost koupí družstvo, vy se stanete jeho členem a splácíte družstvu. Nemovitost vlastní družstvo a slouží jako zajištění financování — nejde o řešení bez zástavy. Část měsíční platby určená na splácení jistiny snižuje dluh; další část může pokrývat úroky a sjednané náklady. Převod nemovitosti do osobního vlastnictví následuje po splacení a splnění smluvních podmínek. Vstup bývá dostupnější než u hypotéky a neposuzuje se bankovní bonita, posouzení družstvem ale proběhne. Má to jednu tvrdou hranici: týká se bydlení. Družstvo koupí byt nebo dům, ne konvektomat, bagr ani ornou půdu, a provozní peníze na firmu tudy nezískáte. Podrobně to rozebírám v sekci Družstevní bydlení a spočítat si to jde v kalkulačce družstvo vs. hypotéka vs. nebankovka.

Nebankovní věřitel se dívá jinak než banka i než družstvo: ne na typ věci, ale na to, jak dobře se dá prodat. Proto tudy může projít i to, co jinde neprojde — zemědělský pozemek nebo orná půda, hala bez kolaudace k bydlení, stroj, traktor, nákladní auto nebo výrobní technologie. Neznamená to, že vezme cokoli: u movitých věcí chce doklad o původu, stáří, servisní historii a reálnou prodejní cenu, a půjčí jen část té ceny.

Kde nebankovní úvěr dává největší smysl, je překlenutí. Když víte, odkud přijdou peníze na splacení — proplacená faktura, sezóna, dotace, prodej starého stroje — je krátký dražší úvěr levnější než zakázka, která vám kvůli chybějícím penězům uteče. Jako trvalé řešení nízkých příjmů je to naopak ta nejdražší cesta, jakou si můžete vybrat.

Háček na rovinu: u netypické zástavy bývá poměr úvěru k hodnotě nižší než u bytu, takže z traktoru za milion milion nedostanete. A zastavujete nástroj, kterým vyděláváte — když přestanete splácet, přijdete o něj a s ním i o schopnost splácet cokoli dalšího. Odpověď na otázku, z čeho se úvěr splatí, byste proto měli mít napsanou dřív, než ho podepíšete.

Na co si dát pozor

Nebankovní trh není univerzální řešení a nese rizika, se kterými je potřeba počítat dopředu, ne až u první splátky. Úrokové sazby nebankovních poskytovatelů bývají výrazně vyšší než u bank – porovnávejte RPSN a celkovou zaplacenou částku za celou dobu splácení, ne jen výši měsíční splátky. Zajištěné produkty (zástava nemovitosti nebo technologie) nesou riziko ztráty zajištění při nesplácení – u sezónního provozu, kde tržby v zimě klesají, počítejte s rezervou na měsíce mimo sezónu. Rozlišujte i účel: soukromá potřeba označená jako podnikání zůstává soukromou potřebou a platí pro ni ochrana spotřebitele včetně posouzení úvěruschopnosti. A obecně: sezónní byznys by neměl stavět celé financování na jednom zdroji – kombinace menšího nebankovního úvěru a dodavatelského financování bývá bezpečnější než jeden velký úvěr na hraně splátkové kapacity.

Podobná situace v jiném oboru: stavební firmy narážejí na stejnou zeď, jen z jiného důvodu – peníze jim vážou faktury se splatností 60 až 90 dní. Rozebral jsem to v textu Stavební firma bez úvěru: jak přežít mezeru mezi fakturou a platbou. Pokud řešíte konkrétně stroj nebo technologii, rozdíl mezi úvěrem, leasingem, zástavou a zpětným leasingem rozebírám na stránce Financování strojů a techniky.

Co si můžete ověřit sami

• Vlastní výpis z registrů (BRKI, NRKI, SOLUS) – jednou ročně zdarma; uvidíte to, co uvidí banka.
• Evidence tržeb a výpisy z platebního terminálu (délku historie si určuje konkrétní poskytovatel) – to je podklad, který po vás bude chtít každý.
• Seznam vybavení, které vlastníte, s doklady o nabytí – jen to se dá zastavit nebo prodat a pronajmout zpět; vybavení v leasingu nebo s výhradou vlastnictví ne.
• Nájemní smlouva: zbývající doba nájmu a možnost výpovědi – rozhoduje o tom, na jak dlouho má smysl si půjčovat.
• Z čeho se úvěr splatí: sezóna, konkrétní zakázka, catering – napište si to dřív, než cokoli podepíšete.

Kdy má smysl napsat

Když víte, co potřebujete financovat (vybavení, převzetí provozovny, rekonstrukci, sezónu), ale nevíte, jestli jít cestou dodavatele, zástavy, zpětného leasingu, nebo znovu banky. Když vám banka řekla ne a chcete vědět, jestli je důvod v podkladech, v registru, nebo ve zdroji splácení. Nebo když máte v ruce nabídku a nejste si jistí, co ve skutečnosti podepisujete. Napište mi, o jaký provoz jde, co potřebujete a kde se žádost zastavila – odpovím obvykle do dvou pracovních dnů, které podklady budou potřeba a s kým má smysl to řešit dál. Odpověď není posouzení úvěru ani příslib schválení; to dělá až poskytovatel.

Shrnutí

Odmítnutí bankou u gastro provozu není výjimka, je to spíš pravidlo oboru. Než sáhnete po první nabídce nebankovky, zkontrolujte registry a zkuste jinou banku nebo jasně vymezený účel úvěru. Pokud to nevyjde, existuje víc cest než jeden klasický nebankovní úvěr – od dodavatelského financování přes zástavu nebo zpětný leasing technologie až po faktoring. Každá z nich znamená něco jiného pro vlastnictví vašeho vybavení, a to je věc, kterou chcete vědět před podpisem, ne po něm.

Časté dotazy

Proč banka odmítne restauraci, i když má tržby?

Tržby v kase samy o sobě nestačí: banka vychází z dokladů, které si vyžádá — například z daňového přiznání a pohybů na účtu. Které z nich budou rozhodovat ve vašem případě, určuje konkrétní banka. Gastro má vysoký podíl hotovosti, silnou sezónnost a vybavení, jehož zůstatková hodnota rychle klesá – to všechno zhoršuje interní skóre. Přidejte krátkou historii provozu a pronajaté prostory, které nejde nabídnout jako zajištění, a máte typický důvod zamítnutí.

Dá se financovat vybavení kuchyně, když banka řekla ne?

Často ano, jen jinou cestou – a bez záruky. V praxi se používá dodavatelské financování přes prodejce gastro techniky, úvěr se zástavou technologie, kterou už vlastníte, nebo její prodej a zpětný pronájem (zpětný leasing). Podmínkou bývá, že technologie má prodejnou hodnotu a doložený původ – u ojetých kusů bez dokladů to nefunguje. A u každé z těch cest je jiné, kdo je během splácení vlastníkem.

Jaký je rozdíl mezi zástavou vybavení a zpětným leasingem?

U zástavy vybavení zůstává vaše a je jen zatížené zástavním právem; po splacení zástava zanikne. U zpětného leasingu vybavení prodáte leasingové společnosti a platíte za jeho užívání; vlastníkem je leasingová společnost a zpět ho získáte jen odkupem podle smlouvy. V obou případech na něm dál vaříte, ale liší se vlastnictví, daně i to, co se stane, když se něco pokazí.

Hodí se faktoring pro gastro provoz?

Pro běžnou restauraci s koncovými zákazníky ne, protože se platí na místě a žádná pohledávka nevzniká. Smysl to dává u cateringu, závodního stravování a dodávek firmám, kde vystavujete fakturu se splatností. Tam se peníze z faktury dají získat dřív, než ji odběratel zaplatí.

O kolik je nebankovní úvěr dražší než bankovní?

Vždycky dráž – je to cena za riziko, které banka odmítla nést. Důležitější než sazba samotná je ale RPSN, výše sankcí při zpoždění a podmínky, za kterých může věřitel úvěr zesplatnit. Než podepíšete, nechte si smlouvu projít někým, kdo tyhle tři věci umí najít.