Firmě je rok a banka chce dvě přiznání: co se posuzuje, když historie ještě není

Modelový příklad, žádný konkrétní klient. Dvoučlenná stavební firma, založená před čtrnácti měsíci. Práce má domluvenou na půl roku dopředu, na účtu se točí peníze každý týden, majitel si nebere ani korunu navíc. Přijde do banky pro tři sta tisíc na materiál a odejde s větou, že se vrátí, až bude mít dvě daňová přiznání. Tedy zhruba za rok a půl.

Tuhle situaci slýchám pořád dokola a pokaždé v ní je stejný spodní tón: člověk to čte jako hodnocení své práce. Ono to ale hodnocení práce není. Je to hodnocení toho, co se o ní dá doložit papírem — a to jsou dvě různé věci.

Proč banka chce zrovna dvě přiznání

Bankovní posouzení podnikatele stojí na tom, že se příjem dá spočítat zpětně a ověřit z něčeho, co jste nevyplnil sám. Daňové přiznání je přesně takový dokument: je podepsané, podané na finanční úřad a nejde ho během jednání upravit. Z jednoho přiznání se ale nepozná trend. Teprve dvě za sebou ukážou, jestli je to náběh, výkyv, nebo pád.

Proto banky u podnikatelských úvěrů hodnotí historii podnikání. Krátká doba podnikání může posouzení zkomplikovat; kolik historie konkrétní banka požaduje, jaký poměr úvěru k hodnotě zástavy připouští a jak vyhodnocuje registr, je věc její metodiky a liší se případ od případu.

U čerstvé společnosti se může postup lišit od fyzické osoby. Dlouholetý soukromý účet u stejné banky sám o sobě nenahrazuje historii společnosti. Co bude banka potřebovat a zda nabídne financování, zjistíte až při prověření konkrétní situace.

Co se posuzuje místo historie

Tady je ta podstatná část. Když někdo dvě přiznání nechce, neznamená to, že nechce nic. Znamená to, že se dívá na jiné podklady — a ty jsou u roční firmy často dostupné.

Pohyby na účtu. Provozní historie na účtu je první podklad, který jde doložit i u mladé firmy. Nečte se z ní základ daně, ale to, co reálně přiteklo a odteklo. Jak dlouhou historii bude konkrétní poskytovatel chtít, si ověřte u něj — liší se to podle účelu i podle vaší situace.

Historie fakturace. U stavebních a řemeslných firem se stejně posuzuje fakturační historie a splatnost, se kterou pracujete. Dlouhá splatnost po dokončení díla je hlavní důvod, proč firmě s plnou zakázkovou knihou chybí peníze.

Odběratel místo vás. U faktoringu bývá důležitá bonita odběratele i podmínky konkrétní pohledávky. Poskytovatel ale posuzuje celou situaci a smluvní vztah. Pro mladou firmu se solidním odběratelem může jít o jednu z cest, jak překlenout dobu do splatnosti faktury.

Majetek místo výkazů. Když máte stroj, techniku nebo auto, dá se půjčit proti nim. Počítejte ale s tím, že se nepůjčuje proti pořizovací ceně, ale proti tomu, za kolik se to dá v rozumném čase prodat — a jen proti části té hodnoty. Kolik to je, určuje konkrétní poskytovatel. Víc o tom píšu v článku o zástavě stroje.

Terminál a obrat. Někteří poskytovatelé mohou obrat z účtu nebo platebního terminálu vzít jako jeden z podkladů k provoznímu limitu. Výši limitu, cenu i podmínky určuje konkrétní banka nebo poskytovatel; souvislosti popisuji v textu o předschváleném limitu.

Kolik to stojí navíc

Konkrétní čísla tu záměrně nejsou. Cena, limit, požadavek na zajištění i způsob posouzení se liší podle konkrétního poskytovatele, účelu a situace žadatele. Před podpisem porovnejte celkovou cenu, zajištění, splatnost, sankce a podmínky předčasného splacení.

Na co se ptát, ať srovnáváte srovnatelné: kolik z faktury dostanete předem a kdy; co přesně zaplatíte za celou dobu, po kterou peníze potřebujete, v korunách, ne jen v procentech; co se stane, když odběratel nezaplatí včas; a co se stane, když budete chtít splatit dřív.

Jedno upozornění k přepočtu: roční procento u dvouměsíční potřeby zní hrozivě a v korunách může být levnější než jednorázová odměna — a naopak „jen jedno procento měsíčně“ je dvanáct procent ročně. Proto srovnávejte koruny za stejnou dobu, ne procenta proti procentům.

Ověřitelný krok, který si uděláte sám a zdarma

Než někam zavoláte, připravte si čtyři věci. Jsou zadarmo a rozhodnou o tom, jestli se budete bavit o vaší firmě, nebo o tom, co chybí.

1. Výpisy z účtu za posledních dvanáct měsíců v PDF. Podívejte se na ně očima cizího člověka: vidí pravidelné příjmy, nebo tři velké platby a dlouhé pauzy?
2. Přehled vystavených faktur za rok s datem vystavení, datem úhrady a odběratelem. Hlavní číslo je skutečná splatnost, ne ta smluvní.
3. Vlastní výpis z registrů. Zkontrolujte, co v nich je — často se najde starý nedoplatek, o kterém člověk neví. Berte při tom vážně, že po ukončení úvěru zůstává záznam v BRKI i NRKI čtyři roky (v BRKI od ukončení úvěru, v NRKI od splnění všech závazků), v SOLUSu tři roky od úhrady dluhu a u telekomunikací a energií jeden rok.
4. Seznam toho, co firma vlastní a k čemu má doklad o nabytí — stroje, technika, auta, nemovitosti. Co není zatížené něčím jiným, může posloužit jako zástava.

Tenhle balík dohromady je přesně to, co u roční firmy nahrazuje chybějící přiznání. Jak se z těch podkladů skládá celkový obrázek, rozebírám v článku o bonitě podnikatele.

Háček na rovinu

Tři věci, které k tomu patří a u kterých nemá smysl chodit kolem horké kaše.

Za prvé: všechno, co nahrazuje historii, je dražší než bankovní úvěr. Je to cena za to, že někdo posuzuje z horších podkladů. Když to zaplatíte z marže zakázky, má to smysl. Když z další půjčky, nemá.

Za druhé: u zástavy ručíte nástrojem, kterým vyděláváte. Stroj musí být obvykle pojištěný a pojistka vinkulovaná — a když se to nepovede, přijdete i o schopnost peníze vydělat.

Za třetí, a tohle je nejdůležitější: když vám někdo nabídne úvěr „bez doložení příjmu“, je to varovný signál, ne výhoda. U spotřebitelských úvěrů ukládá zákon č. 257/2016 Sb. v § 86 povinné posouzení úvěruschopnosti a podle § 87 je smlouva uzavřená bez něj neplatná. Kdo tímhle láká, buď nemluví o tom, co si myslíte, nebo porušuje zákon — a ani jedno není dobrý začátek.

Když si nejste jistí

Napište mi přes kontaktní formulář dvě věty o tom, jak dlouho firma funguje a co vám v bance řekli — odpovídám obvykle do dvou pracovních dnů a řeknu vám i to, když cesta není.

Zdroje

• Česká národní banka — makroobezřetnostní politika, limity LTV u hypotečních úvěrů (stav k 1. 9. 2026)
• Zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, § 86 a § 87
• CBCB — Bankovní registr klientských informací, zpracování osobních údajů: https://cbcb.cz/gdpr/
• CNCB — Nebankovní registr klientských informací, zpracování osobních údajů: https://www.cncb.cz/en/gdpr/
• SOLUS — nejčastější dotazy k registrům: https://www.solus.cz/nejcastejsi-dotazy/registry/